Na této stránce bychom vám chtěli dát pár všeobecných informací o tom jak s lukostřelbou začít, jaké nářadí (rozuměj sportovní vybavení) používat a jak se připravit na závody. Nebudeme zmiňovat úplné detaily, které by zajisté vydaly na knihu (a že se jich dá dost koupit), ale jen to nejnutnější do začátku. Vše další vám dá praxe a dril jako členům našeho klubu.
Lukostřelbě se může věnovat kdokoli. Její ohromnou výhodou je, že stírá rozdíly mezi sportovci různých věkových kategorií a také fyzické zdatnosti. Bez problému mladého dvacetiletého atleta roznese rozdílem třídy při závodě zdatný skoro padesátník – na atletickém okruhu by toto asi nefungovalo. Vše je o píli a tréninku.
Začít je možné od zhruba sedmi – osmi let, kdy je již svalstvo dostatečně vyvinuto a střelec je schopen bez problému udržet natažený luk. A horní hranice pro začátek neexistuje – začněte kdykoli. A když už ne jako závodník na soutěžích, tak třeba hlavně pro klid a relax, který je schopna lukostřelba nabídnout.
V lukostřelbě se soutěží v následujících věkových kategoriích:
| Kategorie | Věk |
| senioři / seniorky | 50 + |
| muži / ženy | 21 – 49 let |
| junioři / juniorky | 18 – 20 let |
| kadeti / kadetky | 15 – 17 let |
| starší žáci / žákyně | 13 – 14 let |
| mladší žáci / žákyně | 11 – 12 let |
| žáci / žákyně do 10 let | 9 – 10 let |
| žáci / žákyně do 8 let | 6 – 8 let |
Také se lukostřelbě můžete věnovat kdykoli. Lukostřelecká sezóna začíná v listopadu a končí v říjnu následujícího roku. Sezona je rozdělená na zimní (říjen až březen) kdy se zavíráme do vnitřních prostor (protože nemáme vyhřívaná držátka) a letní (od dubna do září) kdy se střílí a závodí venku.
Halová lukostřelba – tato zimní disciplína se závodí jak již název napovídá v lukostřeleckých halách a tělocvičnách. Střílí se na vzdálenost 18m, u malých dětí je vzdálenost stejný jako u terčové tj. 10m.
Terčová lukostřelba – závodí se na klubových střelnicích ve vzdálenostech od 10 do 90 metrů na terče o velikosti od 60cm do 122cm dle věku střelce a divize luku.
Terénní lukostřelba – střelba na různě velké terče, které jsou rozmístěny v různých vzdálenostech v terénu (lesy, louky, pole, háj i park). Závodí se vždy na dvě kola, kdy jednou jsou vzdálenosti k terčům neznámé a ve druhém kole známé. Tak pokud se chcete s lukem i projít, tak je to disciplína právě pro vás.
3D lukostřelba – obdoba terénní lukostřelby s tím rozdílem, že se střílí na plastové modely zvířat. Disciplína nejvíce podobná lovu.
Lukostřelecký biatlon – další obdoba terénní lukostřelby pro ty, kteří se s lukem nechtějí jen procházet a raději se s ním rovnou proběhnou. Střílí se ve stoje a v kleče.
Střílet můžete čímkoli. Tedy ne až tak úplně samozřejmě. Luk ať již je jakýkoli, tak musí být přizpůsoben střelci. Ať již mluvíme o jeho velikosti či o jeho síle. Závodí se v těchto divizích luků:
Kladkový luk – je menší než ostatní luky, protože má malá ramena, na jejichž koncích jsou umístěny nesymetrické kladky, které tvoří kladkostroj. Je to nejmodernější a technicky nejvyspělejší druh luku. Kladky v průběhu nátahu přebírají sílu, kterou u ostatních typů musí vydat střelec. Síla luku je nerovnoměrně rozložena v délce nátahu, kdy největší sílu je třeba vyvinout na začátku nátahu a nejmenší silou pak působí právě na jeho konci. Při míření tak střelec nedrží celou sílu luku, ale pouze její část, což velmi pomáhá jak při míření tak i při výstřelu. U tohoto luku se jako u jediného luku nedrží tětiva prsty, ale používá se vypouštěč, což opět velmi usnadňuje vypuštění šípu. Luk je dále vybaven všemi doplňky jako jsou zaměřovač, zakládka, stabilizační tyče a tlumiče vibrací.
Reflexní (olympijský) luk – madlo luku je většinou kovové (dural) nebo z karbonu, které je doplněno rameny vyrobenými z různých materiálů počínaje dřevem a konče karbonem. Ramena jsou prohnuta směrem k terči (což emuluje kladku jako u luku kladkového) a snižují sílu u konce nátahu. Tento luk může obsahovat technické doplňky jako je zakládka, button, zaměřovač, klapačka, stabilizační tyče a tlumiče vibrací.
Holý luk – vychází z olympijského luku, může obsahovat i stejné komponenty (střed a ramena) avšak má svá omezení. Z dalších komponent může obsahovat jen zakládku, button a pro stabilizaci lze použít pouze závaží bez stabilizačních tyčí. Sestavený luk, aby odpovídal pravidlům musí projít otvorem 12,2cm.
Dlouhý luk – to už je jen klacek
Klackem nechci znevažovat divizi dlouhého luku, jen chci pozlobit našeho člena, který tento typ luku velmi rád používá. 🙂 Každý luk však má své pro a proti a je opravdu jen na střelci pro jaký typ se rozhodne.
Náš klub se dlouhodobě věnuje divizi holého luku, ve které získal velmi mnoho ocenění jak na poli národních mistrovství ČR tak i na mezinárodní půdě. Tento typ luku dá vyniknout technice olympijského luku, ale nechává zde také veliké pole působnosti pro střelci samotného. Skoro je možné říci, že to co zkazí střelec technika už nezachrání :-). Luk se stává prodlouženou rukou, která je součástí střelce.